Larvalní toxokaróza je tkáňová helmintóza, při niž se člověk stává paratenickým (neadekvátním) hostitelem larev škrkavek, které jinak dospívají ve psech (Toxocara canis) nebo kočkách (Toxocara cati). K nákaze člověka dochází pozřením vajíček parazita obsahujících larvy.Larvy uvolněné z vajíček pronikají do sliznice trávicího ústrojí a tudy do krevního a lymfatického systému hostitele. Migrující larvy mohou způsobit vážné poškození tkání hostitele a to především jater, ledvin, plic, srdečního svalu a tkání CNS.
Viscerální larva migrans (VLM) – nespecifické a variabilní klinické příznaky (eozinofilie, leukocytóza, hepatomegalie, teplota, únava, svalová a kloubní bolest, lymfadenopatie, bolesti břicha, astmatické projevy, plicní infiltráty, kožní exantematické projevy).
Oční larva migrans (OLM) - přitomnost larev v oku může narušit sítnici a projevuje se zhoršením zraku, strabismem, uveitidou,chorioretinitidou, bělavými zákaly sklivce, ablací sítnice apod. V některých připadech může vést ke slepotě jednoho či obou očí.
Nervová larva migrans (NLM) – přitomnost larev v periferním či centrálním nervovém systému je příčinou meningoencefalitidy a dalších neurologických manifestací (eozinofilní meningomyelitida, epileptiformní stavy, mozková vaskulitida, radikulitida, parézy).
Pro diagnostiku onemocnění je důležitá anamnéza, klinický obraz a výsledky laboratorních testů. Průkaz specifických protilátek proti exkrečně-sekrečnímu antigenu (ES) je s ohledem na nedokončení vývojového cyklu a nespecifické příznaky základním kriteriem nákazy u člověka. Diagnostický význam má především stanovení specifických IgG protilátek. Stanovením avidity protilátek IgG lze určit fázi onemocnění,IgA specifické protilátky doplňují diagnostickou mozaiku.
RSS Vytisknout